Železo jsem vyrobil z obyčejného písku v potoce. Písek obsahuje menší podíl železa ve formě magnetitu (a trochu hematitu), zbytek písku jsou jiné neželezné minerály, jako je oxid křemičitý. V této formě není dostatečně koncentrovaný, aby se dal použít jako ruda k výrobě železného kovu. Je však možné koncentrovat magnetitová zrna z křemičitého písku pomocí gravitační separace, protože magnetit je těžší než křemičitý písek.
Takže jsem vyrobil stavidlo z náhradní střešní tašky, kterou jsem vyrobil v dřívějším videu. Zakřivená dlaždice funguje jako skluz a do konkávního povrchu byly vyřezány drážky kolmo na jeho délku. Když se do propusti nasypal písek a přejížděla se po něm voda, těžší magnetit se zachytil v drážkách a většina lehčího písku byla odplavena. Zachycený železný písek byl poté vysypán do sběrné nádoby.
Tento písek se pak proplachoval podruhé, aby se dále koncentroval. Z experimentu bylo zjištěno, že dvojité proplachování poskytuje nejlepší výsledek pro úsilí, proplachování potřetí dělá jen málo pro další koncentraci rudy. Poté byla postavena pec a ruda testována. Každých 5 minut bylo nabito asi 500 g dřevěného uhlí a 200 g železného písku na 6 nabití. Výsledkem bylo malé množství železa ve formě nějakých litinových kulovitých perliček (podobné jiným taveninám, které jsem dělal) a zubatých útvarů podobných korálům, také z litiny (forma pro mě nová).
Když výsledek porovnám s mou obvyklou rudou, železnými bakteriemi, produkuje přibližně stejné množství železa, ale s jiným tvarem. Výhodou použití železného písku jako rudy je, že jej lze nalézt téměř ve všech geologických oblastech, které mají potok nebo řeku, i když v některých oblastech bude železo koncentrovanější než v jiných.